CZE: Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult., (* 19. června 1941 Praha) je druhý prezident České republiky. V minulosti působil jako bankovní úředník a prognostik, po listopadu 1989 se stal ministrem financí ČSSR ve vládách národního porozumění a později národní oběti působící v rámci ČSFR. Od roku 1992 do roku 1998 zastával post předsedy vlády ČR. V letech 1998 - 2002, byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Prezidentem České republiky je od roku 2003, v roce 2008 obhájil svůj mandát pro druhé volební období.

Do roku 1989

V letech 1958–1963 studoval Václav Klaus zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Už jste hlasovali pro nebo proti Václav Klaus ? Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu, ovšem do Dukly Praha jako ligový basketbalista, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a místo získal. V ústavu se setkal se zahraniční literaturou a absolvoval i dvě studijní stáže, v Itálii (1966) a v Cornell University v USA (1969). Změnil tento detail Váš názor na Václav Klaus ? V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd.

V roce 1970 byl, podle své autobiografie, nucen opustit vědeckou kariéru, odešel pracovat do československé státní banky, kde se setkal například s Janem Stráským. Po roce práce na okresní pobočce v Praze 1 se dostal do odboru ekonomicko-matematických výpočtů při ústředí SBČS. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v Prognostickém ústavu ČSAV (založeném o dva roky dříve). Několik dní po 17. listopadu 1989 se dostal do kontaktu s Václavem Havlem, děním v Občanském fóru (OF) a tedy do politiky.

Rodinný a osobní život

Václav Klaus je ženatý, s manželkou Livií má dva syny, Václava (* 1969) a Jana (* 1974). Znáte detaily Alexander Vondra ? V mládí hrál basketbal, dodnes lyžuje a hraje tenis.

2. června 2008 podstoupil na Ortopedické klinice FN Bulovka a 1. LF UK operaci náhrady kýčelního kloubu, kdy mu byl voperován necementový model, který se běžně používá u mladších sportovně založených pacientů. Lékařský tým vedl přednosta kliniky prof. MUDr. Může Václav Klaus mít vliv i na Alexander Vondra ? Pavel Dungl, DrSc.

Klaus je rodinným zázemím i duchovně spřízněn s Církví československou husitskou. Rakouská agentura APA jej v roce 2009 dokonce označila za člena této církve (v souvislosti s tím, že smlouvu s Vatikánem považoval za příliš výhodnou pro katolickou církev).

V létě 2002 zveřejnil deník Blesk fotografie Václava Klause s mladou blondýnkou, Klárou Lohniskou, milostná aféra však Klausův manželský život dlouhodobě neovlivnila; v březnu 2008 se v médiích objevila jména dalších dvou letušek, se kterými měl Klaus údajně poměr. Ve zpravodajsko-publicistické televizi Z1 koncem roku 2008 herečka Eva Holubová tvrdila, že je velmi rozšířená fáma o údajné Klausové homosexualitě a přezdívce Kikina, výrok tehdy vyvolal i reakci v nejvýznamnějších celostátních médiích.

Václav Klaus působí v občanském sdružení Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), jehož je i zakladatelem.

Občanské fórum

Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského a uměleckého. Již velmi záhy se Klaus dostal do názorových střetů s vedoucí osobností OF, Václavem Havlem, které provázely i jeho další politickou kariéru (např. v otázce směřování OF do podoby politické strany). Víte, že Václav Klaus je populární u 21% hlasujících?? V prosinci 1989 se stal československým ministrem financí, nominován OF do vlády Mariána Čalfy.

Na konci roku 1990 se stal předsedou Občanského fóra, což bylo vesměs vnímáno jako porážka předchozího liberálně-sociálního vedení. Klausovi se jeho koncepci OF jako pravicové strany (v kontrastu s představou široce středového „hnutí“) nepodařilo zpočátku prosadit.

ODS

V lednu 1991 získal Klaus pro svou představu fungování strany i změn ve vládě ještě silnější podporu delegátů dalšího sjezdu, ale pokračující neshody vedly k zániku OF v dubnu roku 1991, respektive k rozštěpení na Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus byl jedním ze spoluzakladatelů ODS, zamýšlené a budované jako strana s jasnou strukturou a pravicovým politickým programem. Naopak OH bylo spíše levicově-liberální a i název vyjadřoval odpor k negativně vnímané stranickosti. Po rozpadu OF někteří jeho členové vstupovali i do dalších stran, např. ODA (vznikla samostatně již v r. 1989 jako první pravicová strana, po vzniku OF se stala jeho kolektivním členem, po zániku se opět osamostatnila), KDS Václava Bendy, či do obnovené ČSSD. Rozdělení na OH s většinou členů vlády a ODS s většinou v krajích však bylo podstatné. 6. prosince 2008 se vzdal funkce čestného předsedy na 19. kongresu ODS v pražských Vysočanech.

Místopředseda vlády, premiér

V říjnu roku 1991 byl jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem „Svoboda a prosperita“ zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Václav Klaus stal se předsedou vlády České republiky, tehdy ještě v rámci československé federace.

Rozdělení ČSFR, privatizace

Spolu s předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993. V letech 1993 až 1998 byl Klaus premiérem už samostatné České republiky.

Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla transformace socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována „kupónovou metodou“ (Klaus je proto někdy označován jako „otec kuponové privatizace“).

Menšinová vláda

V roce 1996 ODS opět vyhrála volby, ale úspěch ČSSD pod vedením Miloše Zemana umožnil Klausovi sestavit pouze menšinovou vládu, v koalici s KDU-ČSL a ODA, tolerovanou ČSSD. Druhá Klausova vláda musela na jaře 1997 kvůli zhoršující se ekonomické situaci přijmout řadu drastických rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“.

Skandály a demise

ODS pak čelila skandálu s nejasným financováním (např. dary od podnikatelů, účastnících se privatizace, poukázané přes nastrčené nebo smyšlené osoby) a spekulace se objevily i kolem Klausovy osoby. Především šlo o tzv. švýcarské konto, sloužící k nelegálnímu financování ODS, o kterém měl Klaus vědět, a zpráva o údajné Klausově vile ve Švýcarsku, uveřejněná televizí Nova. Nikdy nepotvrzená zprávu o údajném švýcarském kontu byla zveřejněna 1.12.1997 v čísle 49/1997 týdeníku Respekt, který tehdy řídili blízcí spolupracovníci Václava Havla (Vladimír Mlynář - šéfredaktor a Karel Schwarzenberg - vydavatel), pod titulem "Černý účet ODS - Klausova strana čtyři roky tajila peníze ve Švýcarsku". Zpráva o vile se ukázala jako nepravdivá, podezření o financování ODS se potvrdila jenom z části, když jí bylo prokázáno krytí skutečných sponzorů falešnými (stav v roce 2005). Stručný popis situace Sponzorský skandál ODS: Po rezignaci ministrů za KDU-ČSL a ODA podal Václav Klaus 30. listopadu 1997 demisi z funkce předsedy vlády.

17. prosince 1997 Václav Havel pověřil Josefa Tošovského sestavením úřednické vlády, což bylo částečně vnímáno jako Havlovo vítězství a porážka Klause. Nová vláda byla následně jmenována 2. ledna 1998.

Klaus obvinění z účasti na korupci odmítl a na mimořádném kongresu své strany v Poděbradech získal důvěru většiny delegátů pro pokračování ve funkci předsedy strany. Vnitrostranická opozice proti Klausovi vytvořila odštěpeneckou platformu, která další měsíc vstoupila do vznikající Unie svobody (US). Události kolem pádu vlády a rozštěpení ODS vedly k vytvoření mnoha proti-Klausovských nepřátelství, propadu popularity ODS u voličů a určitému odlivu členů.

Další skandál chronologicky patří až do další etapy. Dne 4. června 2000 byl Klaus, přestože byl ten den zaneprázdněn, donucen účastnit se diskuzního pořadu České televize „V pravé poledne“, a to díky skutečnosti, že už nějakou dobu běžela na ČT upoutávka, která jeho účast slibovala. Druhý den byl moderátor tohoto pořadu Roman Prorok na základě stížností Václava Klause a dalšího účastníka diskuze Miloše Zemana propuštěn. Dotyčným se nelíbil způsob, jak jim moderátor kladl otázky.

Soudní spor o byty v Praze-Libni

Pražské stavební bytové družstvo podalo žalobu na Václava Klause a jeho manželku Livii, podle které dva byty v Praze-Libni získali v roce 2000 nevýhodně pro družstvo. Práva na byty na manžele převedl současný ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Ivan Přikryl. U Obvodního soudu pro Prahu 8 se družstvo snaží dosáhnout prohlášení kupní smlouvy za neplatné, neboť Klausovi podle nich zaplatili za byty méně, než byly jejich pořizovací náklady.

Opoziční smlouva

V následujících předčasných volbách (1998) získala ODS pod Klausovým vedením a po kampani, založené do značné míry na varování před nástupem levice k vládě, necelých 28 %. Vládu sestavil předseda vítězné ČSSD Miloš Zeman, ovšem za podpory opoziční ODS, dohodnuté v tzv. „opoziční smlouvě“. V rámci rozdělení funkcí v této smlouvě se Václav Klaus stal naopak předsedou poslanecké sněmovny. Pragmatické řešení rozdělení moci a kontrast s předcházející výrazně protilevicovou kampaní se staly předmětem ostré kritiky médií a vedlo k nespokojenosti významné části veřejnosti, vyjádřené například iniciativou „Děkujeme, odejděte!“ (listopad 1999) kterou podepsalo 200 000 občanů a která přivedla na náměstí desetisícové demonstrace, požadující odchod Klause i Zemana (prosinec 1999).

Prezident

V dalších volbách v roce 2002 opět zvítězila ČSSD a došlo k posílení levice, což bylo vnímáno jako neúspěch ODS i Klause. Vedení ODS dalo následně své funkce k dispozici, a Klaus se později rozhodl na předsedu ODS znovu nekandidovat, a oznámil úmysl kandidovat na prezidenta. Ve funkci předsedy ODS ho nahradil Mirek Topolánek, Václav Klaus se stal čestným předsedou strany.

Klausova prezidentská kandidatura, vrchol jeho politické kariéry, byla nakonec úspěšná, 28. února 2003 byl ve třetím kole potřetí opakované volby 142 hlasy z 281 zvolen prezidentem České republiky. Klaus se ve společném hlasování Senátu a Poslanecké sněmovny prosadil nejen díky podpoře ODS, ale i kvůli rozporům v tehdejší vládní koalici, vnitřnímu boji v ČSSD a podpoře části KSČM. Do funkce byl inaugurován 7. března 2003.

V březnu 2005 odmítl jmenovat několik justičních čekatelů soudci, což odůvodnil jejich nízkým věkem. Jeden z nich se s obrátil na soud a několik soudních instancí shledalo Klausovo jednání protiústavním a Klausovi uložilo justičního čekatele soudcem jmenovat, nebo jeho nejmenování řádně zdůvodnit. Do března 2010 to Václav Klaus neudělal.

15. února 2008 byl ve třetím kole druhé volby potvrzen ve funkci prezidenta, když získal 141 hlasů ze 140 potřebných (nutná nadpoloviční většina všech přítomných poslanců a senátorů), přičemž porazil hlavního protikandidáta Jana Švejnara nominovaného Stranou zelených (Jana Bobošíková, kandidátka nominovaná KSČM, stáhla svou kandidaturu ještě před započetím prvního kola druhé volby).

Jeho první volební období vypršelo 7. března 2008, kdy rovněž složil přísahu pro druhé volební období. Jeho druhý mandát vyprší 7. března 2013, poté už nebude moct znova kandidovat, ústava mu však umožňuje kandidovat po zvolení dalšího prezidenta. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. čl. 57 Ústavy České republiky. V souvislosti s úvahami o zavedení přímé volby hlavy státu občany, se objevily úvahy, že by tato ústavní změna Klausovi mohla umožnit 3. kandidaturu.

Z funkce prezidenta republiky Klaus vetoval například Zákon o registrovaném partnerství (přehlasován) či tzv. Antidiskriminační zákon.

Druhá prezidentská kandidatura

V roce 2008 Klaus opět kandiduje na funkci prezidenta. Jeho soupeřem v první volbě byl Jan Švejnar. Ani tři kola první volby, která proběhla 8. a 9. února však žádného vítěze nepřinesla, i když Václavu Klausovi stačilo ke zvolení ve třetím kole získat jen jediný hlas navíc. Klaus řekl, že hodlá kandidovat na prezidenta i v dalších volbách.

V druhé prezidentské volbě 15. února 2008 byl ve třetím kole zvolen prezidentem. Pomohly mu k tomu hlasy tří (dnes už bývalých) členů ČSSD, Miloše Melčáka, Michala Pohanky a předsedy KVV ČSSD Královéhradeckého kraje Evžena Snítilého. Představitelé opoziční ČSSD jsou přesvědčeni, že za těmito zázračnými prozřeními stojí korupce nebo vydírání. Evžen Snítilý se v první volbě zdržel hlasování. Po druhém kole byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD, čímž se počet členů klubu snížil na 71. Domovská organizace (OVV ČSSD v Náchodě) vyloučila Snítilého 3. března 2008. Snítilý byl stranou vyzván ke složení poslaneckého mandátu, ten si však mandát ponechal a slíbil, že bude i nadále hájit sociálně-demokratické hodnoty.

Zdroj

ENG: Václav Klaus (born 19 June 1941) is the second President of the Czech Republic (since 2003, reelected 2008) and a former Prime Minister of the Czech Republic (1992–1997). An economist by trade, he is co-founder of the Civic Democratic Party, the Czech Republic's largest center-right political party. Klaus, who is a eurosceptic, is opposed to the Lisbon treaty, which at one point needed his signature to come into force. He has been called "the Margaret Thatcher of Central Europe".

Rise to Premiership

Václav Klaus entered politics during the Velvet Revolution in 1989. He came to the offices of the Civic Forum (OF) during the second week of the Revolution along with other economists who offered their technical expertise to the OF. He became Czechoslovakia's Minister of Finance in the "government of national unity" on 10 December 1989. In October 1990, Klaus was elected the OF's chairman by regional deputies despite the wish of the Prague dissidents who created it, prefiguring its split and founding of other political parties. Jiří Dienstbier, the Foreign Minister and leader of the OF deposed by Klaus, has said "While we were concerned with running the country, Klaus was concerned with building his own power through attacking us as 'elitist'. This is a tactic he has continued to this day.“ In April 1991 Klaus founded and became the chairman of the Civic Democratic Party (Občanská demokratická strana, ODS), one of the largest and most right-wing Czech parties as of 2009.

In June 1992, the ODS won the elections in the Czech Republic; but the winner in Slovakia was Vladimír Mečiar's nationalistic Movement for a Democratic Slovakia. It soon became apparent that Slovak demands for increased sovereignty were incompatible with the limited "viable federation" supported by the Czechs; both leaders assumed the premiership in their respective polities and quickly agreed, without a referendum, on a smooth division of Czechoslovakia and its assets under a caretaker federal government, later dubbed the Velvet Divorce.

Klaus continued as Prime Minister after the the 1996 election, but the ODS's win was much narrower. He was later forced to resign in November 1997 after a government crisis caused by an ODS funding scandal, an event quickly dubbed "Sarajevo Assassination" (sarajevský atentát, in analogy with the one that started the First World War) by his sympathisers, because the calls for him to resign occurred during his visit to Sarajevo.

Then President Václav Havel publicly referred to Klaus' economic policies as "gangster capitalism" and blamed the prime minister for corruption surrounding his policy of voucher privatization and his cadre of close allies such as the dentist, politician, and entrepreneur Miroslav Macek.

Defeats

Klaus, stunned for a moment by his downfall, quickly rallied forces to fight. At the mid-December IX. congress, he was confirmed as chairman by 227 votes of 312 delegates; the defeated faction left ODS and in early 1998 established a new party named Freedom Union (Unie svobody, US) with president Václav Havel's unconcealed sympathies.

The ODS lost the early elections in 1998 to Czech Social Democratic Party (ČSSD). Still, the results (unlike any following) would have allowed both parties to create a safe majority with smaller center parties. However, US chairman Jan Ruml refused to support ČSSD on principle, and there was too much distrust of "traitors" in ODS[neutrality is disputed]. To general surprise[neutrality is disputed], Klaus struck an "opposition agreement" (opoziční smlouva) with ČSSD chairman Miloš Zeman, his traditional foe, though both also had much mutual respect: ODS tolerated Zeman's minority government in exchange for a share of control of positions and privatization revenue, including the Speaker of Chamber of Deputies of the Czech Republic for Klaus, with hints of possible prolongation[neutrality is disputed] after turnaround in future election. The Opposition Agreement led to public demonstrations, particularly against the attempt to make Czech Television more subservient to the main parties. This, in turn, caused Zeman to announce that he would not stand again for the post of prime minister.

ODS went to the elections of June 2002 relying on Klaus's image. At the polls, he was defeated by ČSSD's new leader Vladimír Špidla, who had explicitly rejected the opposition agreement. Eventually, Špidla created a left-center coalition. After long hesitation, and having suffered a loss in the October Senate elections, Klaus didn't run for re-election at the December congress (which declared him honorary chairman). Against his wishes, he was succeeded by Mirek Topolánek, with whom his relations remain strained.

Presidency

Having lost two general elections in a row, Klaus' hold on the ODS appeared to become weaker, and he announced his intention to step down from the leadership and run for President to succeed Václav Havel, who had been one of his greatest political opponents. This was taken by many to be a graceful way of retiring. However, the governing coalition, buffeted especially by feuds within ČSSD, was unable to agree on a common candidate to oppose him.

Klaus was elected President of the Czech Republic by secret ballot of the parliament on 28 February 2003 after two failed elections earlier in the month, in the third round of the election (both chambers vote on two top candidates jointly).[citation needed] He won with a majority of 142 votes out of 281. 

Source

17.6.2010